Když nás práce baví, je to to nejlepší, co nás může potkat. Často se však potýkáme s tím, jak skloubit svůj vlastní život s povoláním, které nás časově pohlcuje. Velmi často si můžeme práci udržet jen tehdy, jsme-li ochotni věnovat jí něco navíc. Těžko se pak můžeme odvolávat na zákony, když jsme tlačeni do stále většího výkonu. Úkoly jsou jasně dané a organizovat si vlastní život je stále obtížnější, když finance jsou tolik třeba.
CO NÁM ZAMĚSTNAVATEL PROPLATÍ?
Dle zákoníku práce máme nárok na proplacení nepřítomnosti v práci při návštěvě lékaře nebo doprovodu rodinného příslušníka k němu, na svatbu, na zařizování pohřbu, stěhování a v některých případech, třeba při dárcovství krve, jen na nezbytnou dobu. Dostáváme nemocenskou a matky ošetřování při nemoci svých dětí. Tady však již nedostaneme plnou náhradu svého platu, takže pokud to jde, lehčí nemoc přecházíme a svoje ratolesti svěřujeme prarodičům.Finance prostě v takovém případě schází.
ZAJÍMÁ TO ZAMĚSTNAVATELE?
Podmínky zaměstnanců jsou však často takové, že pracujeme pod velkým tlakem. I když máme na proplacení své nepřítomnosti na pracovišti nárok, zaměstnavatele to příliš nezajímá. Potřebuje především náš výkon a ekonomický přínos naší práce je pro něj nejdůležitější. Když budeme často chybět, může se stát, že někdo výkonnější, kdo se dá považovat za workoholika, nás z naší pozice vytlačí. Skončíme pak při častějších absencích na Úřadu práce, na podpoře a opět přicházíme o nemalé finance.
WORK-LIFE BALANCE
Osobní život je stále těžší sladit s požadavky, kladenými na nás v zaměstnání. Protože však potřebujeme finance, rovnováha mezi soukromím a prací je narušena. Je však prioritou pro náš bezkonfliktní život. V lepším postavení jsou lidé v odvětvích, po kterých je na trhu práce poptávka, protože zde jsou zaměstnavatelé více přístupni k dohodám.