Jsou státy a kontinenty, které jsou spojené s určitými zvířaty. Když slyšíme o Číně, určitě si okamžitě vybavíme jedno sympatické zvířátko, kterým je panda. Stejně, jako si okamžitě vzpomeneme na klokana, když slyšíme o Austrálii. Klokan je velice zajímavé zvíře, které příroda vybavila nevšedními schopnostmi.
· Jednou z nich je ta, že mohou samice nosit své mládě ve vaku.
Pokud by se dostalo mimo vak, asi by dlouho nepřežilo. Rodí se velice malé a nevyvinuté. Je holé, slepé, a dokonce mu chybějí zadní končetiny. Sotva se narodí, musí se přichytit drápky k matčině srsti a co nejdříve se dostat do jejího vaku. A to jen za pomoci čichu a hmatu.
· Ve vaku pobývá celých sedm měsíců, kdy saje pouze mateřské mléko.
· Mezitím mu naroste srst, zadní končetiny a prohlédne.
Po sedmi měsících vykoukne konečně z vaku a rozhlédne se po světě. Začne ochutnávat první trávu, ale sotva vycítí nebezpečí, okamžitě je opět v bezpečí vaku. Leze do něho hlavou napřed, takže se musí protočit, aby získal správnou polohu. Když dosáhne jednoho roku, už se pase s ostatními a do vaku se nevrací. Ani by se tam už pravděpodobně nevešel. Nejen proto, že vyrostl, ale také proto, že už jsou tam jeho sourozenci. V blízkosti matky zůstává až do svých dvou let.
Samec bojuje jako boxer
Klokanů je několik druhů. Například klokan velký se od svých příbuzných odlišuje ochlupeným nosem a hnědým zabarvením srsti. Klokan velký byl poprvé popsán až v roce 1817. Tehdy ale došlo k chybě. Jeho objevitel ho situoval do Tasmánie.
o Pokud jde o samici nebo území, jsou klokani zdatní bojovníci.
Samci se postaví proti sobě, vystrčí přední nohy a snaží se kopnout svého protivníka. Mohou se zaklonit dozadu a opřít se o svůj velice silný ocas. Zranění však nebývají častá a jde spíše o zastrašení. V našich končinách můžete klokana také potkat. Nechybí téměř v žádné zoologické zahradě.